Death Stranding – RECENZE – Od všeho trochu

10. 08. 2020 Filip Starý
273 zhlédnutí

Dlouho očekávaný počin Hidea Kojimi dorazil konečně na PC a myslím, že již v úvodu můžu konstatovat, že se jedná o velmi zdařilý titul. Pokud bych měl vybrat jedno slovo, které celou hru vystihuje, tak by to bylo slovo komplexnost. Nad propracovaností Death Stranding zůstává občas rozum stát a doufám, že se v této delší recenzi stihneme podívat na vše. Death Stranding vyšlo původně na PS4 v listopadu 2019 a na PC byla hra dostupná od 14. července 2020 jako velmi zdařilý port. 

Death Stranding si již od počátku dokázalo budovat velmi dobré PR. Tajemné krátké spoty, Norman Reedus v hlavní roli, do toho jména jako Mads Mikkelsen nebo Guillermo del Toro. Již z prvních trailerů, přibližně před 4–mi lety, bylo jasné, že to bude velké ale nezbývalo nic jiného než čekat. Teprve až rok před vydáním jsme se mohli podívat na záběry z gameplaye, ale o moc chytřejší jsme nebyli. Mysterióznost se držela až do vydání. 

V první řadě si pojďme říct co vlastně Death Stranding je a co od hry čekat. Čistě japonské hry nám ve většině případech nic neřeknou. Zdají se zvláštní, těžko se v nich hledá smysl a kulturní odlišnost je příliš velká. Ano, existuje spousta lidí, kteří sledují anime, ale pořád se jedná o minoritní skupinu. Hideo Kodžima to ale dělá trochu jinak a jeho hry se ubírají západním směrem, viz výběr herců a spolupráce s Guillermem del Torem. Výsledkem je tak něco, co nám je o dost bližší než klasické japonské hry a zároveň si to zachovává východní zvláštnost a propracovanost. Není asi náhodou, že Japonci jsou známí svojí pečlivostí a pokud něco neudělají na 100%, tak to pro ně postrádá smysl a v Death Stranding to je znát. Hra je vybalancovaná a promyšlená ve všech směrech. 

Je to akční hra? Je to příběhová hra? S otázkami bychom mohli pokračovat dále, ale odpovědi bychom nenacházeli snadno. Death Stranding je všechno dohromady. Tří hodinové finální cut scény mohou hráče nutit hru identifikovat jako příběhovku, ale co těch třicet předchozích hodin gameplaye, který byl směsí doručovacího simulátoru, akční střílečky, boje s nestvůrami, závodění, organizování, craftingu a tak dále. Death Stranding je tak velmi těžké identifikovat, ale ve výsledku je jenom na hráči jaký styl hraní zvolí. 

Abych se ještě na chvíli vyhnul snaze popsat tak komplikovaný příběh, tak se pojďme podívat na grafiku a audio. Obojí je jednoduše skvělé. Prostředí je jedinečné a troufám si říci, že Island byl velkou inspirací. Zasněžené vrcholky, černé pláže z vulkanického písku a prázdné planiny. Postapokalyptická města jsou zase podobná Falloutu, ale bohužel si jich moc neužijeme. Vyjma jednoho je pohyb v nich téměř nemožný a všechno se odehrává jenom pomocí terminálu a vašeho pokoje v podzemí, kam jste vždy přeneseni pomocí výtahu. Soundtrack je perfektní, a proto často dostává i více prostoru než je obvyklé. Pokud následuje delší cesta pustinou, tak se spustí soundtrack, objeví se název písně a hráč má taktéž svůj vlastní přehrávač. 

A pojďme se konečně pustit do příběhu. Trochu spoiler alert bude, ale myslím, že to není vůbec na škodu, protože příběh je natolik komplexní, že i po druhém dohraní hry budete mít spoustu otázek. O Death Stranding se často mluví jako o doručovacím simulátor, což je částečně pravda. Hlavním úkolem hráče je propojení Ameriky od východu na západ. (K tomu slouží ty USBčka co má hlavní hrdina na krku.) Proč? Jedině tak je totiž možné dát rozcupovanou Ameriku dohromady. Proč rozcupovanou? Jak již bylo naznačeno, jedná se o postapokalyptické vyobrazení světa. Jistá událost způsobila propojení světa živých a mrtvých. Některé lokace jsou zaplaveny BTs – Beached Things, v češtině VV – vyvržené věci, tedy duše, které bloudí mezi dvěma světy a to nejlepší co můžete udělal je vyhnout se jim. Bránit se můžete zbraněmi, ve kterých je krev hlavního hrdiny, protože je repatriate – prostě se vždycky dokáže znovu oživit. Nicméně to neznamená, že můžete dělat cokoliv. Každé šlápnutí vedle vám vše značně zkomplikuje, poničí vám náklad a bitvě s BTs se nevyhnete. Další otázkou, kterou si všichni kladou je co jsou zač ty novorozenci v nádobě. Jedná se o BB – Bridge Baby, česky PP – propojený plod. K čemu slouží? Jsou propojeni se světem mrtvých a dokáží vás včas varovat před BTs. Dále už tohle rozebírat nebudeme, základ postačí, ale abych vás alespoň trochu navnadil, tak hlavní hrdina Sam rozhodně není typ, kterému by na Americe záleželo, takže tam je spousta vedlejších pohnutek a příběhových linií, kvůli kterým na celou akci kývnul. 

Nenechte se teď zmást, ale výše uvedený odstavec je jenom popis některých principů hry a o příběhu vlastně nevypovídá téměř nic. Dovedu si představit, že zde bude hodně nadšenců, kteří by měli zájem i o knihu, protože Death Stranding je něco, co by vydalo na hodně tlustý román. 

Na závěr se ještě musím zmínit o samotné komplexnosti, díky které pro vás Death stranding nebude stereotypní. Ve výsledku se jedná o velmi dynamickou hru, která vás v průběhu nepřestává překvapovat. Sam Strand/Porter/Bridges (Ano, i samotné zorientování se v příjmení hlavního hrdiny bude problém.) putuje přes Ameriku a snaží se jí propojit. Brání mu v tom lokace plné zbloudilých duší, teroristé, Mules (zloději zásilek, kteří mají vlastní kempy) a nehostinné prostředí. Co děláte jako vedlejší činnosti? Například stavíte různé struktury, které následně sdílíte s ostatními hráči. Nebaví vás jezdění na motorce po kamenech? Tak můžete vybudovat dálnici. Doručujete zásilky a získáváte oblibu u ostatních hráčů a u NPC. K tomu následně můžete využít i roboty pro automatické doručování. Osobně by mě zajímalo, jestli zde je někdo kdo se do Death Stranding ponořil natolik, že přečetl celou herní emailovou schránku. Ta je totiž bombardována jak hlavními questy, tak vedlejšími a často se můžete dostat k opravdu zajímavým příběhům. 

Pořád si ale nemyslím, že bych propracovanost příběhu popsal dostatečně. Je to něco jako kdybyste spojili několik her dohromady (Fallout 4, Detroit, The Last of Us, Days Gone) a všechny příběhy nacpali do jedné. Výsledek? Když jsem si v 1 hodinu ráno říkal, že Death Stranding vypínám, tak následovala hodinová cutscéna, která mě celý příběh pořádně zamíchala a jedinou možností bylo pause nebo skip. A to se nestalo jenom jednou. 

Death Stranding je herní unikát, u kterého osobně hledám velmi těžko nějaké nedostatky. Skvěle kombinuje akci, příběh a RPG. Nezbývá nic jiného než se do hry ponořit znovu.



Elektronický časopis GAMING

E-časopis GAMING

Přidejte se k nám!

  • Partneři webu

    Grunex - PC hry, turnaje v PC hrách, internetová televize, hry zdarma

    Rewiz.eu Projekt na rozvoj a podporu elektronického športu

    Veterans - CZ/SK gaming community

    Akreditované IT kurzy a školenia

    AndreewCZ

    Copyright © 2015–2020 GamingSite.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 2464-661X, podléhá licenci CC BY-ND 4.0