Assassin’s Creed Shadows – Zrada fanoušků! Prázdný svět bez duše!

Kontroverze, petice, rozdělená komunita a znepokojení fanoušků napříč světem. Assassin’s Creed Shadows si už dlouhé měsíce před vydáním stihnul vybudovat reputaci kontroverzního titulu. Zdaleka ne v tom smyslu, v jakém si to Ubisoft nejspíš představoval. 

Od prvního odhalení provázely hru debaty o přepisování historie, nevhodném výběru protagonistů, neuctivém uchopení japonské kultury a celkově o povrchní snaze marketingově vytěžit téma, které tvůrci příliš nechápou. Na internetu vznikla dokonce petice požadující stažení chrámů ze hry, což vyústilo až v politickou debatu na úrovni japonského parlamentu.

Ubisoft se však rozhodl jít klasickou cestou – mlčet, opakovat nicneříkající PR fráze a doufat, že mediální smršť přehluší lesk trailerů a gameplay záběrů. Jenže doba se změnila. V roce 2025 se z jednoho screenshotu na sociálních sítích může stát virální kauza. Taktika „přežít“ už nestačí. Assassin’s Creed Shadows dorazil s vizuálním pozlátkem, ale bez duše. Místo návratu ke kořenům série jsme dostali další generickou open-world hru, která se za značku Assassin’s Creed spíš schovává, než aby ji reprezentovala.

Celé to navíc působí jako nouzová záplata na větší problém. Propad akcií Ubisoftu, odklady jiných projektů, odchod vývojářských veteránů i ztrátu důvěry fanoušků. Shadows tak nepůsobí jako výsledek vize, ale spíš jako produkt, který musí rychle vydělat a zalepit díry v účetnictví…

AAA kulisy, Béčkový příběh

Ano, Shadows vypadá vizuálně fantasticky. Roční období se mění, hra světelně i technicky exceluje a postavy mají detailní animace. Vizuál však není vše. Příběh je nevýrazný, linka z přítomné doby naprosto chybí, a tak základní motiv asasínů a templářů působí už jen jako přílepek, který se horko těžko drží kontextu.

Ubisoft má evidentně trauma z toho, jak byl kritizován narativ ve Valhalle nebo Odyssey, ale místo reflexe přišla amputace. Shadows ignoruje dosavadní děj série, Laylu Hassan i Basima, a přítomnost nahradila prázdno. Jako by studio chtělo zapomenout, že někdy nějaká ucelená série existovala. Hra tak působí jako spin-off, který se za Assassin’s Creed jen vydává.

Dva hrdinové, žádný charakter

Výměna za dvě hlavní postavy mohla přinést osvěžení, ale Yasuke i Naoe jsou ve výsledku jen archetypy. První je černý samuraj bez minulosti, druhá ninja s otcovským traumatem. To, co by mělo být emočně nabité, je tu prezentováno skrz flashbacky, expozici a prázdné dialogy.

Ubisoft sice tvrdí, že sleduje „osobní příběhy“, ale ve skutečnosti to znamená, že příběh ignoruje vše mimo jejich mikrosvět. Těžko se pátrat po hlubší motivaci, když hrdinové vlastně nevědí, že jsou asasíni, a ani se o to nezajímají. Bratrstvo je tu jen slovo.

Gameplay bez duše

Shadows je kombinací stealthu a čistokrevného akčního RPG. To by ani nebyl problém, avšak obě složky fungují povrchně. Hra má sice plynulý parkour a hezké animace, ale neexistují tu žádné nezapomenutelné vraždy nebo kreativní mise jako v AC 2 nebo Syndicate. Mapa je stejná jako ve Valhalle – rozdělená na oblasti, z nichž každá má svého bosse. Tedy grind, grind, grind.

Levely nepřátel opět dělají ze hry čísly podmíněný clicker. Skrytá čepel je silná jen na slabší protivníky, a když se odchýlíte z určené oblasti, okamžitě jste potrestáni nevyváženým bojem. RPG systém byl v Origins a Odyssey omluvitelný. Dnes působí jako berle pro designovou lenost.

Vedlejší obsah = práce navíc

Vedlejší aktivity jsou zásadní slabinou. Většina z nich je variací na „zabij“, „najdi“, „seber materiál“. Neexistuje tu žádná vertikála překvapivých úkolů, žádná osobní linka mimo hlavní příběh. A přitom by Japonsko mohlo být plné legend, mýtů, tajemství. Nic z toho tu není. Hra si nebere inspiraci z japonské kultury, jen si z ní bere vizuální přívěs.

Ubisoftí stereotyp

Největší slabina Assassin’s Creed Shadows je v tom, že jde o produkt. Ne o umění, ne o příběh, a už vůbec ne o hru, která něco chce říct. Checkpointy, dovednostní stromy, crafting, grind, mapa plná ikon. To už jsme viděli tolikrát. Ubisoft míval vize, ale dnes jen prodává iluzi.

Ač Shadows vypadá jako velká hra, ve skutečnosti se hroutí pod váhou své vlastní prázdnoty. Někomu bude stačit. Ale jestli jste kdysi milovali Altaira, Ezia, Desmonda… pak z tohohle pocítíte jen tichý smutek.

5/10 

Nádherný, ale prázdný titul, který nenabídne nic nového a vlastně ani asasínského. Ubisoft potvrdil, že pro něj je značka jen slušivý obal na jinak tuctové RPG.