Broken Age, act one – RECENZE – Adventura ze staré školy

Teaser Trailer k prvnímu aktu Broken Age

Studio Double Fine, založené na počátku milénia, se před více než rokem snažilo uspět v kampani na serveru Kickstarter, kde se mu nakonec podařilo vybrat celé tři miliony dolarů. Tým DF stvořil hru, na jejíž vznik přispělo přes devadesát tisíc lidí, a pokrýt všechny náklady se nezdálo nijak jednoduché; velkou část si zaplatili ze svého. Přes všechny zjevné nedostatky Broken Age oplývá kouzlem, jaké z komerční AAA hry těžko ucítíte. Nepostrádá totiž svou duši, což jen doplňuje fakt, že vývojáři tuhle práci nedělali pro peníze, i když je potřebovali pro jejich nedostatek vybrat od fanoušků. Všechny tvůrčí aspekty, jež Double Fine provázely při vývoji, se nadobro obtiskly i do jejich malé velké adventury. Něco mi stejně říká, že si ještě musíme notnou chvíli počkat, než žánr adventur nadobro zmizí do věčných lovišť… Kdykoli se totiž zdá, že k tomu směřuje, přijde Amanita Design, Double Fine nebo jiný malý vývojář a vyvrátí všechny pochybnosti. V některých ohledech sice Broken Age malinko zaostává právě za nedávno recenzovanou Botaniculou, ale v jiném ji zase předčí. BA tedy nechybí všechny dobré vlastnosti, jež by přelomová adventura neměla postrádat.

Stará škola

K žánru adventur se Tim Schafer, zakladatel studia DF, vrátil po více než patnácti letech. Z prvního názvu hry Double Fine Adventure se nedalo ani zhruba představit, co taková hra bude obnášet, to Tim a jeho tým ale vzápětí objasnili několika videi a screenshoty, jimiž lákali na podporu své Kickstarter kampaně. Broken Age už zpočátku připomínalo adventury ze staré školy, které v dnešní době ustoupily epizodickému modelu hraní. Sice se v BA nedočkáte žádného pixel-huntingu, (hledání titěrných předmětů na obrazovce, velkých zpravidla pár pixelů), ovšem některé prvky starých adventur přetrvaly do samotné hry. Tak třeba kurzor se tu zobrazuje jako čtvercový křížek, čímž Double Fine jasně dává najevo, kolik podobností s téměř vyhynulým žánrem adventur ve své hře zanechalo. A když se k tomu připočte ještě krásná, ale hlavně ručně kreslená grafika, srdce nejednoho starého hráče zaplesá (a snad i to vaše, pokud vám začínají chybět tyto archaické prvky videoherní historie).

Dva příběhy

Co ale dělá Broken Age neobyčejnou adventurou, se zprvu tváří jako systém, díky němuž dostaneme dva odlišné příběhy. Mluvím tu samozřejmě o rozdělení hry na příběh chlapce Shaye a dívky Velly, mezi nimiž se dá volně přepínat, a oba mi připadají naprosto odlišné.  Zatímco Shay setrvává na uzavřené kosmické lodi, kde mu dělají společnost pouze dva programy umělé inteligence, nazvané Mamka a Taťka, Vella žije v pestrobarevném světě, kde často sedá pod strom v lese nebo chodí volně po vesnici. Oba příběhy tak mezi sebou dost kontrastují, což se mi zdá jedině dobře; pokud vás začne jedno z těchto dobrodružství v některé části nudit, jednoduše si přepnete zpátky na druhou dějovou linku. Jen se mi tento systém malinko nelíbí v tom, že rozehrajete dva odlišné příběhy, které se sice (SPOILER) postupem času spojí do jednoho, než k tomu však dojde, uplyne spousta vody. Nezbývá tedy než konečně říct, že přes tyto nedostatky se mi rozdělení na dva příběhy poměrně zamlouvá. Ačkoli vás nutí buď úplně upřednostnit jeden, či plynule rozehrát oba. Doporučoval bych se však nejprve zaměřit na jeden, a až poté zapnout druhý – to pro případ, kdybyste chtěli získat celistvý zážitek ze hry a ne míchanici. Sice jsem po chvíle hraní za Shaye jen pro představu přepnul na Vellinu linku, ale pak jsem se zase vrátil zpátky.

Vellinu vesnici postihlo zrádné prokletí, jež si vybírá každých čtrnáct let několik pan k obětování. Dívka se naneštěstí stává jednou z nich, ale vzápětí zjišťuje, jak by se dala ona kletba zlých obrů prolomit. Shay zase jako jediný svého druhu vyvázl z umírající planety, přičemž nyní putuje ve vesmírné lodi s názvem Bossa Nostra, která mu hledá nový domov. Více z příběhu odhalovat nehodlám, nerad bych vám prozradil hlavní zápletku – na to už holt musíte dojít sami. Ale celkově se mi jeho motivy zamlouvají už pro originální znázornění děje – že nic se nezdá takové, jak to na první pohled vypadá. Příběh, na ten si u této hry nestěžuji.

Dabing! A humor…

Shaye nadaboval známý americký herec Elijah Wood, jenž se proslavil ústřední rolí v trilogii Pán Prstenů. Ač má už dnes něco přes třicet, jeho hlas zní stále velmi mladě, takže Shay rozhodně netrpí drsným nebo necitlivým chraplákem. Postavě Velly zase propůjčila hlas filmová herečka Masasa Moyo. Oba hlasy zní poměrně uvěřitelně vzhledem k postavám, z jejichž úst vycházejí. Na poli dabingu herci odvedli veskrze kvalitní práci. Ani vedlejší postavy nepřišly zkrátka; Harm’nyho daboval Jack Black, program Mamka Jennifer Hale a Curtise namluvil zase Will Wheaton.

Humor se v BA vyskytuje poměrně často, ale ne zase natolik, aby byl nedej bože trapný. Některé situace svou bizarností a ztřeštěnou povahou skutečně otevřou vaši bránici smíchu – smál jsem se často a hodně.

Ručně kreslená grafika a styl

První akt Broken Age učaruje všem, kteří hry hrají především kvůli pastvě pro oči. Ručně kreslená grafika a celkový styl se podobá animovaným filmům z konce devadesátých let. Nic tak krásného, vyjma snad Botaniculy, jsem už dlouho neviděl. Některé věci sice tvůrci malinko odbyli, jako například, že se hratelnost někdy až stereotypně opakuje v principech: Prozkoumej scénu -> promluv si s postavami -> najdi předmět, zkombinuj ho s jiným a pak ho dej postavě, atd. Oproti takovým nedostatkům, jako občas stereotypní hratelnost či nezáživné dialogy, grafika a styl dorovnávají skóre.

VERDIKT:

Dobře, Broken Age, act one možná není tou úplně nejlepší adventurou pod sluncem, ale rozhodně aspiruje na povedené klasiky žánru. Za pár let na ni třeba zavzpomínáme s notnou dávkou nostalgie. Do té doby ale nezbývá, než konstatovat, že něco podobného se jen tak často nevidí. Tim Schafer a jeho studio překonalo několik latěk kvality, a náleží jim tak dík celé hráčské komunity. Za oživení žánru adventur, a teď mám na mysli ty ze staré školy, by se měl udělovat metál.

klady:

• ručně kreslená grafika,
• originální příběh,
• humor
• zápory:
• občas nezáživné

8 z 10.