CES 2026: Nvidia tlačí DLSS 4.5 a AI
CES 2026 je veletrh spotřební elektroniky. Tedy novinek, které se později dostanou do rukou běžných uživatelů. Nvidia si ale i letos jela svou vlastní linku. Místo nových grafických karet dorazila s dalším rozšířením DLSS ve verzi 4.5, a opět ukázala, že její budoucnost stojí především na AI.
To samo o sobě není překvapení. Otázka spíš zní, jestli je to ještě pořád budoucnost PC gamingu, nebo už jen snaha maskovat stagnující výkon hardwaru pomocí stále sofistikovanějších algoritmů.
Co DLSS 4.5 skutečně přináší
Z technologického hlediska není DLSS 4.5 malý krok. Nvidia nasazuje druhou generaci transformerového modelu pro Super Resolution, který je výrazně náročnější na výpočetní výkon, ale zároveň přesnější. Model byl trénován na větším množství dat a lépe chápe kontext celé scény – pohyb, geometrii i světlo.
Výsledkem jsou ostřejší hrany, stabilnější obraz v pohybu, méně ghostingu nebo lepší zachování detailů u světelných zdrojů. DLSS 4.5 pracuje v lineárním barevném prostoru, tedy blíže tomu, jak s obrazem zachází herní engine. To je jeden z důvodů, proč neonová světla, odlesky nebo jemné přechody stínů působí přirozeněji než u starších verzí.
Super Resolution v režimu Performance se tak v některých scénách opravdu blíží nativnímu rozlišení a občas ho dokonce překonává.
Multi Frame Generation 6×: plynulost na papíře
Největší pozornost ale Nvidia věnovala Multi Frame Generation, nově až v poměru 6×. V praxi to znamená, že ke každému skutečně renderovanému snímku dopočítá AI až pět dalších.
Na prezentacích to vypadá skvěle. Čísla FPS letí nahoru, 240Hz monitory dostávají „smysl“ a path tracing běží v rozlišeních, která byla ještě nedávno nemyslitelná.
Jenže tady je potřeba trochu brzdit nadšení. Frame Generation nezvyšuje reálný výkon GPU. Pokud hra neběží plynule už v základu (ideálně kolem 80–100 skutečných FPS), žádná magie se nekoná. Naopak roste latence a v obraze se objeví artefakty.
Pro koho to smysl dává
DLSS 4.5 Super Resolution je dostupné pro všechny karty GeForce RTX, ale největší smysl dává na RTX 40 a RTX 50, které podporují FP8 výpočty a mají dostatečný výkon Tensor jader.
Majitelé starších RTX 20 a 30 sice technologii spustí, ale často za cenu vyšší režie a menšího přínosu. Tohle je zkrátka DLSS šité na míru nové generaci.
Nvidia zároveň ukázala DLSS 4.5 na Resident Evil Requiem, kde kombinace path tracingu a AI rekonstrukce tlačila snímkovou frekvenci ke 250–290 FPS ve 4K. Technologicky působivé? Bez debat. Reálně dostupné pro většinu hráčů? Spíš ne.
Když je AI víc než hardware
A tady se dostáváme k jádru problému. Nvidia na akci CES 2026 nepředstavila jedinou novou herní grafickou kartu, žádný cenový refresh, žádné řešení dostupnějšího výkonu. Místo toho jsme dostali desítky minut prezentací o AI, serverech, HPC čipech a enterprise produktech.
Z pohledu byznysu to dává smysl. Z pohledu hráčů už méně. DLSS 4.5 je technologicky špičkové, ale zároveň stále víc připomíná berličku, která má zakrýt fakt, že výkon mainstreamových GPU se poslední roky posouvá jen velmi pomalu.
AI tu evidentně zůstane. Nestává se z ní však spíše jen náhražka za poctivý výkon? Jsou to hráči ochotni dlouhodobě akceptovat? Ukáže čas.