Dragon Age 3/3 – TÉMA – Nejepičtější fantasy všech dob

Dragon Age: Inquisition je třetí a zatím poslední hra z univerza Dragon Age. Vyšla 21. listopadu 2014. A musím přiznat, že i když jednička a dvojka jsou pro mě srdcovka, Inquisition je láska na první dohrání. Kdyby mi někdo vyspoiloval, co se v tomhle unikátním kousku stane, zabila bych ho. A i když si nemyslím, že je tady někdo, kdo DA:I ještě nehrál nebo neví o čem to je, spoilerů se vyvaruji.

 

Dragon Age: Inquisition je obrovská hra. A teď nemám na mysli místo, které si budete muset vyhradit na disku, ale myslím na velikost lokací a příběhu. Pokud pojedete jenom hlavní příběhovou linku, vynecháte všechny vedlejší úkoly, hra zabere víc než šedesát herních hodin. Takže když si přidáme vedlejší úkoly, rozhovory s postavami, procházení lokací a hledání unikátních itemů dostaneme přes tři stovky herních hodin. Pokud nejste naprostý neznalec herního světa a nechcete jen zabít pár démonů, určitě si tuhle jízdu užijete.

Jako každá hra od BioWare i tady si jako první vytvoříte jedinečný charakter. Přejete si lidského hrdinu, méně klasického trpaslíka či elfa nebo se přikloníte k exotické rase Qunari? Byli jste obdařeni darem magie nebo upřednostňujete svaly? A když si myslíte, že už jste si vybrali to hlavní, přichází úprava vzhledu. Je tady slider snad na všechno, šířka nosu, tloušťka obočí, velikost ušních lalůčků. Po pár hodinách customizace se dostanete do hry, zaslechnete naprosto úžasnou hudbu od Trevora Morrise a každý chloupek na vašem hráčském těle se postaví do pozoru. Dámy a pánové, začíná Dragon Age: Inquisition.

Příběh je celkem jednoduchý, ale díky všemu tomu okolo, je v něm něco víc. Po událostech z předchozí hry se konečně mágové i templáři sejdou a pracují na kompromisu, který by vyhovoval oběma stranám. Celé jejich setkání bohužel někdo vyhodí do vzduchu a shodou okolností je jediný, kdo přežil hráč, tedy Inkvizitor. Je odveden do vězení a všichni se ptají, proč máte na ruce zelenou svítící jizvu a jak to, že má stejnou barvu jako díra v obloze. Aby toho nebylo málo, objevuje se nový nepřítel, Corypheus, který sám sebe prohlásí za boha a očekává, že se mu všichni v Thedasu pokloní.

Nic není tak černé (zelené?), jak se zpočátku zdálo. Kouzelná jizva na ruce Inkvizitora dokáže trhliny v obloze zavírat. To v lidech vzbudí naději a rozhodnou se hráče šoupnout do vedení organizace, která by snad mohla všechno napravit. Se svými novými poradci Lelianou, Josephine a Cullenem si nad tlustou knihou staré Inkvizice slíbíte, že uděláte cokoliv, abyste zachránili svět.

A když už je Inkvizice na světě, je jenom na vás, co bude dál. V první lokaci – Hinterlands – ještě nemá hráč tolik možností, do jisté míry je ještě součástí tutoriálu. Rozlohou se skoro vyrovná světu z prvního dílu Dragon Age. Tady šli vývojáři dál, takových lokací je tady asi dvanáct a každá je úplně jiná. Je tady poušť i zasněžené hory, prales, kouzelný lesík i zaplavené město. Navíc se postupně odemykají menší podlokace. A pro ultimátní fanoušky jsou tady i Hluboké cesty, ve kterých jsme všichni strávili dost času ve dvojce. Takže tady mluvíme o obrovské open-world hře.

Pokud patříte mezi lootery, tuhle hru si zamilujete. Ze zabitých nepřátel padá nějaká ta kořist, to je klasika. V Inquisition si na svých cestách ládujete kapsy bylinkami a různými nerosty na pozdější craftění a sbíráte collectibly. Můžete sbírat písničky bardů, korbely na pivo, vzácné lahve s alkoholem. Mini puzzly otevírají další collectibly. Prostě spousta lootování.

 

Řekněme, že už jste si nasbírali dost materiálů. Teď přichází na řadu craftění. Za různé úkoly dostáváte schémata zbraní a brnění, které si následně můžete vytvořit. Podle vybraných materiálů se mění barva a statistiky vyráběných předmětů. Na rozdíl od dvojky můžete všem hratelným charakterům měnit výzbroj.

V porovnání s ostatními hrami ať už dnešními nebo těmi, které vyšli před pár lety, Inquisition trochu zaostává ve svém grafickém zpracování. Cutsceny vypadají pěkně, voice acting je na Oscara, ale hlavně kovy vypadají, jakoby byly mokré. Nevyhnete se občasným glitchům a nebudeme si lhát, občas celá hra spadne. Osobně je mi to jedno, i když by hra mohla vypadat trošičku lépe, aspoň si autoři dali záležet a hratelnost je na jedničku.

Co dodat na závěr? Dragon Age: Inquisition se vrátilo ke svým kořenům. Jsou zpátky draci, pořádná zápletka, všechno se odehrává na obří mapě. Vedlejšáky nezačnou hned nudit, protože nejde jenom o to něco najít a přinést. Postavy se hodně blíží Mass Effectu, některé už v sérii byly, některé jsou nové, ale stejně si je zamilujete. Jediné, co všechny štve od doby, co hra vyšla, je načítání. Nejlepší rada, jakou vám můžu dát: když se hra načítá, běžte si pro kafe. Cutsceny jsou pro jistotu zamčené na 30 fps (proč to se nikdy nedozvíme). Hra má multiplayer, ale stejně jako v DOOMu, o tom se nemluví. Inquisition je pořádná hra, pro všechny hráče. Vlastně celá série, jestli si říkáte hráč a na Originu nemáte ani jeden díl Dragon Age, opravdu jste hráč?

 

Poslední věc, kterou bych chtěla dodat. Podle neoficiálních zdrojů, by mělo být Dragon Age 4, někdy v budoucnosti. Možná už se na něm pracuje. Ale po tom, co EA zavřelo BioWare Montreal (dívám se na tebe Andromedo, je to jen tvoje chyba), se možná dalšího dílu nedočkáme, i když na DA dělá BioWare Edmont. Budeme se muset nechat překvapit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *