Elite Dangerous: Arena – RECENZE – (Ne)povedená demoverze klasického Elite?

Frontier Developments se opravdu snaží všemi způsoby přilákat hráče k Elite Dangerous. Toto vesmírné veledílo Davida Brabena ale není pro každého. Pokud to někdo s Elite myslí doopravdy vážně, můžeme s klidem říci, že se od něho očekávají stovky nahraných hodin.

A jaký je tedy ten postup přilákání hráčů? Studio nejdříve vypustilo paralelně s hlavní hrou titul označený Elite Dangerous: Arena. Jak název napovídá, jedná se o malou ochutnávku hry v podobě arénních bitev. Hře dali také minulý týden na chvíli status „free to play“ a pokud jste si hru stihli zdarma aktivovat, v knihovně na Steamu vám už zůstane. Studio prostě považuje Arenu za první krok k hlavnímu titulu.

Elite-Dangerous-Arena-2

Ve zkratce se tedy pokusím popsat o co přesně se v Elite Dangerous: Arena jedná. Založíte si účet, s kterým se přihlásíte na server. Ve hře počkáte až vás umělá (ne)inteligence spojí s ostatními hráči. Někdy i s těmi, kteří jsou na tom o patnáct levelů lépe, ale o tom bude řeč později. Čekáte. Objevíte se v aréně a hrajte. Na výběr je klasika v podobě deathmatche, team deathmatche a capture the flag. Po skončení hry obdržíte odměny, poskočíte o level výš a je to.

Ve výsledku mě ale tato ochutnávka Elite Dangerous zklamala a překvapuje mě, že není F2P celou dobu. Jak jsem již zmínil, hned do prvního team deathmatche dostal nepřátelský tým hráče o patnáct levelů vyššího než všichni ostatní, co to má být matchamaking? Pokud nemáte náladu a čas sledovat hromady tutoriálů a notnou dávku jich absolvovat, budete chvíli tápat. Přimět vesmírnou loď letět tak, kam potřebujete, není nejlehčí úkol a Arena vás hodí přímo doprostřed chaosu. Bitvy můžete absolvovat pořád dokola ve stereotypních lokacích, postupně levelovat a odemykat si nové zbraně, apod.

CQC_Arena_Elevate

Arena mě prostě nezaujala ale Elite Dangerous samotný na mě rozhodně zapůsobil! Hra je překrásná, jiné slovo ani nelze použít. Jedná se o opravdu naplňující zážitek. Nakonec mi vůbec nevadilo, že jsem v nějaké aréně, podléhám smršti laserů a mé štíty jsou zničeny. Prostě jsem se „kochal“ perfektně vymodelovaným kokpitem, všemi páčkami, čudlíky, neuvěřitelnými hologramy, tabulkami, atd. Kdyby v tomto mohl brázdit vesmírem, bylo by to super, ale Arena vás hodně rychle upozorní, pokud opustíte „povolenou“ zónu a šup zpět nechat se drtit o několik levelů vyššími hráči. Stereotypní prostředí Areny hodně rychle omrzí, ale i tak je to pořádný vizuální zážitek. A co mě překvapilo nejvíce, je optimalizace hry. Na Elite je vidět kus poctivé a mravenčí práce, která si zaslouží velkou pochvalu. 

Za mě je nápad s Elite Dangerous: Arena zklamáním, ale navnadit rozhodně dokáže a přiznám se, že po klasickém Elite Dangerous už tak trochu „pokukuji“. Do srpna to ještě vydržím a uvidíme, co přinese očekávaný titul No Man’s Sky.

+ Skvěle optimalizovaná hra s působivým prostředím, které nadchne nejednoho hráče.

– Hráči po sobě „jenom“ střílí lasery ve vymezeném prostou arény. Arena slouží k „reklamním“ účelům.

Hodnocení: 4/10

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.