Historie žánru plošinovky/skákačky – TÉMA

Probírané hry:

Série Mario her

Série Oddworld

Série Rayman

Spelunky

Série Trine

Limbo

Super Meat Boy

 

Jeden z nejstarších žánrů her vůbec si pamatuje asi každý z nás; plošinovky netřeba sáhodlouze představovat. Přesto si zaslouží alespoň kratší popis, všichni hráči je totiž minimálně jednou zpozorovali. V plošinovkách hraje největší úděl skákání, sbírání různých předmětů, ale hlavně překonávání nástrah herního světa. Největší ikonou plošinovek se za ta léta bezesporu stal právě Mario – jímž to celé vlastně tak nějak začalo. Neměli bychom však zapomínat ani na PacMana, ačkoli ten se nejspíš tak úplně nehodí do tohoto žánru, i on by se dal zařadit jako plošinovka. Ovšem některé plošinovky kromě skákání nebo průzkumu světa přinesly také boj. Kupříkladu originální Trine zavedl různorodý systém hádanek, boje a průzkumu krásného světa. Před dlouhými lety se u plošinovek ani tak nehledělo na grafiku, jako že se spíš oceňoval zvuk, hratelnost a herní principy. Doba však výrazně pokročila, takže nyní se hráčská obec zaměřuje i na vzhled, což někteří vývojáři řeší převedením své hry do 2.5 D perspektivy – postavy a předměty jsou znázorněné na dvojrozměrném pozadí. Ale jiné plošinovky zase řešily zaběhlost skákání úplně jinak. Uveďme jeden příklad za všechny: Super Meat Boy. Tato mírně krvavá akční platformer hra zčeřila vody videoherní branže hlavně svým herním konceptem. Cílem je v ní proběhnout levelem plným nástrah, tedy různě rozmístěných cirkulárek a podobně ostrých věcí.

Na to, jak moc se plošinovky nesmazatelně zapsaly do našich srdcí, se snad nemusíme ptát. Ovšem dá se o nich diskutovat v kontextu nejlepšího žánru vůbec? Odpověď zní nejistě. Víceméně ano. Rozhodně však nejsou bezkonkurenční, mnoho jiných žánrů lidé považují za lepší. Najdou se však i tací, kteří by si na svůj must-have žánr nenechali nikým sáhnout.

Aby nově založené studio vytvořilo herní hit v podobě plošinovky, stačí se inspirovat u ostatních velikánů dnešní doby. Recept je proto jednoduchý: Originální svět, mnoho hádanek, vlastní styl, pestrobarevná grafika, tak akorát silní nepřátelé, či několik postav s různými schopnostmi – to dělá každou plošinovku výjimečnou.

Super Mario

Světoznámá značka Super Mario nedávno oslavila třicet let od vydání původního prvního dílu. Fanoušci po celém světě to oslavovali netradičními videi, jimiž hodlali podpořit vývojáře. Mario se proto řádí mezi jedny z nejstarších her vůbec. O co v něm jde?

Pokud jste posledních třicet let nežily na pustém ostrově bez civilizace, asi vám tahle hra jen stěží unikla. Představuje dvojici bratrů instalatérů Maria a Luigiho, kteří se ve většině svých dobrodružství vydávají napříč rozlehlým královstvím Mushroom Kingdom, aby osvobodili princeznu Peach ze spárů zlého draka Bowsera. Původní Mario dával ke hraní až osm světů po téměř osmi v úrovních, kde vám kromě vlastní šikovnosti pomáhaly také power-upy. Některý vaši postavičku zvětšil, jiný jí dodal nadlidskou sílu a díky dalšímu jste doskočili dál.

O celosvětovém úspěchu této videohry svědčí nejspíš především fakt, že dosud byla portována na všechny známé konzole od Nintenda, přičemž se dostala i na PC. Pokud zadáte do vyhledávače heslo „Mario“, první odkazy nebudou směřovat na oficiální stránky hry, ale zavedou vás na portály online her, které vám umožní si hru zahrát i bez konzole.

Roku 2010 Nintendo vydalo slavnostní edici červené konzole Wii, aby tak oslavilo dvacet pět let značky Super Mario. V těchto dnes už je sice konzole asi pasé, ale kdo by si chtěl tuto limitovanou edici Wii pořídit, stále má tu možnost.

Oddworld

Možná ještě originálnější, než celý Mario (nic ve zlém, ani Mario netrpí nedostatkem vtipných nápadů) se mi ale zdá právě série Oddworld, přestavující doslova podivného mimozemšťana. Z toho se jedna vládní korporace plná podlounů snaží udělat jídlo, ovšem jako nesouhlasící otrok s tím hodlá něco dělat. Společně se svými druhy, které postupně zachraňuje, se tedy vydává na nezapomenutelnou cestu svého života, jejíhož konce se snad dožije. Kromě skákání tak tvůrci představili i netradiční hádanky, při nichž jste se dorozumívali se zachráněnými přáteli, dávali jim rozkazy a nechali je jednoho po druhém skákat do propasti, jen abyste tak neskončili vy samotní. V průběhu hry jste totiž mohli zjistit, kolik mimozemšťanů se vám zatím podařilo zachránit – na samém konci, ke kterému se mnoho z nás nedostalo kvůli vysoké obtížnosti, se tyto stavy připomenou také. A proč o těchto principech mluvím v přítomném čase? Teprve nedávno vývojáři ze studia Just Add Water vydali vtipně pojatý remake prvního dílu, jenž nám umožnil si tuhle kultovní hru zahrát i po letech v moderní grafice. Také zde tvůrci hru převedli do 2.5 D režimu, tedy 3D objektů postav, ale dvojrozměrného prostředí. New n‘ Tasty, jak Just Add Water svou hru pojmenovali, nic neztratila ze své originality a nová grafika jen podtrhla jejich úsilí o vzkříšení značky. Zda se však někdy v budoucnu dočkáme rovněž remaku ostatních dílů, to je stále ve hvězdách…

Rayman

Před několika lety oživenou sérii Rayman asi netřeba představovat. Tato hra se sice o něco méně zaměřovala na puzzly (hádanky), ovšem dala volnější průchod zábavě, čímž se zpřístupnila i pro mladší hráče. Pouze ten úplně první díl se hrál z dvojrozměrné perspektivy. S druhým a třetím totiž tvůrci přidali třetí rozměr, který zvláštním způsobem oživil hratelnost. Druhý díl se tedy od prvního opravdu hodně lišil, ale třetí přidal vlastně jen power-upy, plávání a létání. Rayman se tak stal první plošinovkou vůbec, v níž jste mohli v rámci možností volně poletovat krajinou. A v roce 2013 vyšel rovněž zatím předposlední díl, Rayman: Origins, nabízející o několik stupňů lepší grafiku, ovšem stále ty samé mechanismy, činící hru zábavnou. Také zde se vývojáři pochlubili 3D objekty nepřátel, samotná postavička Raymana však zůstala dvojrozměrná. Stejně jako v každém dílu série, i zde jsme museli zachraňovat tajemný druh teensees, uvězněný zlým čarodějem. Chvíli na to nám tvůrci dali možnost zahrát si pokračování s podtitulem Legends. Tam se v podstatě nic zásadního nezměnilo. Rayman však přišel také na mobilní zařízení iOS. Hraje se docela jednoduše – postavička sama běhá a hráči pouze udávají, kdy má skočit, udeřit nebo létat.

Rayman podle mého názoru ještě úplně nedosloužil, proto můžeme očekávat další díly co nevidět. Tvůrci totiž stále disponují nejnovější verzí enginu UbiArt, jenž hodlají využít na maximum. Což přímo dokazuje fakt, že Ubisoft před měsícem oznámil novou hru ze série Rayman, bohužel ale na mobilní zařízení. Jmenuje se Rayman: Adventures a konečně v ní budete moci ovládat také chůzi.

Spelunky

Podle mého názoru nejoriginálnější skákačka/plošinovka současnosti. V tomto líbivém 2D dobrodružství se vydáváte se svou zmenšenou verzí Indiana Jonese do kobek a cílem je projít až na konec. Přitom likvidujete náhodně generované prostředí okolo dynamitem (toho ale nemáte dostatek), slaňujete stále níž, aby na vás pak vybafla zlá příšera, která Indyho pošle do kytek. Životy máte jen čtyři, takže kolikrát vzteky začnete mlátit do všeho okolo, jelikož Spelunky obzvlášť vynikající svou náročností. Původní díl taktéž z devadesátých let minulého století se tvůrci snažili převést na lepší rozlišení, grafiku a vůbec přidali mnoho nových prvků včetně těžení rud nebo originální hudby. Díky jejich šikovnosti Spelunky získaly v roce 2013 ocenění „Hra roku“, udělované serverem PC Gamer.

Trine

Zpočátku malé, nezávislé studio se po úspěchu prvního dílu ze série Trine rozrostlo ve velkého, všemi uznávaného vydavatele. Vývojáři, jež sami sebe pojmenovali jako Frozenbyte, rozhodně mají nárok, připisovat si značný podíl na oživení či vylepšení žánru plošinovky. Protože právě oni přivedli na svět hru za více hráčů, což kromě Maria nikdo předtím neudělal. Ale pozor, teď nemyslím multiplayer, nýbrž hru za jednoho hráče! Tajemný artefakt Trine (český překlad Třišťál zní vcelku podivně, nemýslíte?) svedl dohromady zlodějku Zoyu, rytíře Pontiuse a mága a Amadeuse, vydávající se zachránit království jednou provždy. Do cesty se jim však postaví kostlivci, ale s tím si oni nejen pomocí nabroušeného meče Pontiuse umí poradit. Překonávání složitých puzzlů řešíte pomocí magických sil Amadeuse, pohyb po světě nejelegantněji zvládá Zoya s jejím vystřelovacím hákem a právě kosení netvorů připadne rytíři. Už první díl oplýval nádhernou grafikou, s jakou se žádná plošinovka nemohla měřit. A o dva roky později přišel díl druhý a ten všem vyrazil dech. Nyní se chystá zakončení celé trilogie, do něhož se můžou hráči přihlásit v rámci Steam Early Acces – předběžného přístupu.

Limbo

Jen málokterá hra vás tolik dojme, jako Limbo, černobílé dobrodružství o umírání. Ovládáte v ní malého chlapce, putujícího nepřístupnou a děsivou krajinou, na jejímž konci čeká smrt. Možná to zní trochu smutně, ale o tomhle prostě Limbo je. Ač kromě hádanek toho moc nenabídne, atmosféra vás zamrazí až do morku kostí. Bezesporu se tedy jedná o umělecké dílo, co znovu ukázalo, že hry nejsou pouhé primitivní kratochvíle. Sice se u Limba asi nebudete moc bavit nebo dokonce smát, ovšem díky němu se aspoň krátce zamyslíte, jaký úděl v našich životech hraje umírání. Každopádně tuto hru doporučuji všem minimálně zkusit, protože za to stojí.

Super Meat Boy

SMB vás naopak rozesměje palčivě vtipnou stylistikou, kde se také mluví o umírání, ale rozhodně ne v černobílé krajině. Tady se v každém levelu snažíte proběhnout až na konec pokud možná v co nejkratším čase. Do cesty se vám ovšem staví všemožné překážky, kvůli nimž často budete opakovat level. Cílem každé úrovně je zachránit princeznu. Snad se mnou budete všichni souhlasit, když řeknu, že se SMB snaží parodovat vše od Maria až po Half Life (můžete zde ovládat i headcraba). Proto mi přijde, že snad jako jediný odhazuje svou značku stranou, aby ukazoval odkazy z herní popkultury.