Mass Effect – RECENZE – Výlet ke hvězdám

Dnes si beru na paškál jedno z nejlepších sci-fi univerz, které se dá ve světě najít – první díl geniálního vesmírného RPG Mass Effect. Nenese žádný podtitul, ani řadovou číslovku, protože jak říkám, jedná se teprve o první díl. Tato legendární série byla poprvé představena na E3 roku 2008, a už tehdy vzbudila velký rozruch. Jinak to ve světě nevypadalo ani poté, co první Mass Effect spatřil naše obrazovky. Vypráví drsný příběh nekončícího cyklu sklízení robotickou rasou Reaperů, která každých 50 000 let vymýtí inteligentní život v galaxii. Ujmete se role velitele Sheparda, a bude jen na vás, jestli galaxii dokážete zachránit. Toto je jedna z mých vůbec nejoblíbenějších her, a proto se nedivte, když dostane příliš vysoké hodnocení. Jsem na vývojáře z Bioware náležitě hrdý, protože co předvedli s prvním dílem, to nikdo jiný dosud nepřekonal.

Začíná to vlastně jako každé obyčejné sci-fi. Prozatím jen poručík Shepard letí na svou první misi, ale už předtím se notně proslavil – a teď pozor, na výběr je více než ze tří možností. Mohl tedy vyváznout jako jediný živý z povstání, být hrdinou nebo vesmírným poutníkem. Jak si vyberete, záleží přitom jen na vás, při tvorbě postavy se můžete parádně vyřádit. Shepardova první mise se však nezdá tím, co si myslel, že bude. Již v takhle rané fázi hry poprvé nacházíme Smrťáka/Reapera, snažícího se ukrást maják, bájný přežitek po sklizené rase Protheanů. Se Shepardem proto letíme na Eden Prime, svět známý pro svou krásu a kolonizaci lidmi, abychom řádění Reapera učinili přítrž. Jenže, jak je zvykem, ani tady vše neproběhne podle plánu. Shepard se nějakým záhadným způsobem střetne s majákem, napojí se do něj svou myslí, a ta mu přehraje vzpomínky na dávno vymýcenou rasu Protheanů.

Ihned poté Shepard dostává vlastní tým, výzbroj a také samozřejmě vesmírnou loď. Létáte v ní od mise k misi, jmenuje se Normandie a je prostě úžasná. Zde nutno podotknout, že misí je ve hře opravdu hodně, každá se navíc různí svým obsahem. A tady přicházejí na řadu srdečné volby.

Mass Effect - Výlet ke hvězdám

Hra vás často nechává rozhodovat, zda budete milosrdní, a třeba někoho zachráníte, nebo se zachováte krutě a neušetříte je ani náhodou. Takové volby potom přičítají body dvěma stavům – ochránci a odpadlíkovi. Když už jich tedy máte dost, můžete zvolit jedno z opravdu velkých rozhodnutí, a to nejen ve finále hry. Platí tu nepsané pravidlo, že vaše volby, ať už je učiníte na samém začátku hry, mají opravdu velkou váhu, a tak budou zasahovat i do dalších dílů hry.

Jednu věc, kterou na Mass Effectu zbožňuju, musím ihned vyzdvihnout. Je to ta, že ve hře najdete přes deset různorodých ras. Ty na první pohled člověku přijdou hodně zajímavé, a ani časem vás nepřestanou bavit třeba výstřelky vědecky zaměřených salarianů, plazů, dožívajících se velmi nízkého věku. Dále třeba je v jejich kultuře pravidlem, že se rodí málo žen, a tak když už se jedna narodí, vysedí co nejvíce vajíček. Salariani například spí asi jen hodinu denně, což jim dává více času zkoumat vědecké obory. Další z mých oblíbených ras se stali Turiané, vojenští korýši pokrytí stříbrem. Pak nesmíme zapomenout ještě na Quariany, vyhnance z vlastní planety, odkud utekli před robotickou rasou Gethů, které sami sestrojili. Nejlépe jim jde právě stavění vesmírných lodí a jednu Quarianku potkáme už ve druhém díle. Pak tu máme ještě Batariány, osmioké teroristy, kteří se nezastaví před ničím, Drelly z umírající planety pouště a mnoho dalších.

První díl disponuje poměrně nedotaženým systémem bojů, ale stejně jako pár malých nedostatků obecně, i tohle se dá lehce přehlédnout. Na mise si tak berete další dva parťáky, a ovládáte je jednoduchými pokyny. Někteří z nich se kupříkladu učili biotice, takže umějí něco jako vesmírnou magii, nebo jak to nazvat. Další jsou zase velmi dobří v hackování, ale na některé mise je s sebou raději neberte. Těch pár vojáků je totiž hrozně neužitečných, nic neumí, a proto zvolte spíš jiné, schopnostmi oplývající členy posádky. A proč mi vlastně tento systém přijde docela nedotažený? Zkrátka se někdy zasekává ve vlastních pokynech, kdy dáte spoluhráčům povel, aby se kryli, ale místo toho vběhnou přímo k nepřátelům, a podobně. Tohle se však nestává moc často, a proto se nemusíte bát, že by vás to jakkoli rušilo od hraní.

Mass Effect - Výlet ke hvězdám

Co se týče designu jednotlivých misí, ani ten pro tentokrát nezklamal. Dostanete se na mnoho krásných, ale i odporných planet, z nichž některé vám dost přirostou k srdci. Budete si užívat pozorování nádherné flóry a třeba je také projíždět v obrněném vozítku Maku. To si berete většinou pouze na vedlejší mise, které nevyžadují tolik pozornosti. Mako přitom dokáže obstojně střílet, nebo popřípadě ujet neznámým protivníkům. A taky skvěle překonává fyzikální zákony. V Maku z toho důvodu můžete projet každý jednotlivý kraj planety, aniž byste museli obtížný úsek objíždět.

První díl vesmírné space opery Mass Effect trvá i s plněním vedlejších misí přibližně patnáct hodin, a po tu dobu se budete jistě královsky bavit. Pokud vlastníte nejen první díl, doporučuju začít právě jím – po letech se zařadil mezi klasiku žánru a konkurence se hledá jen velmi těžko. Navíc hraním zabijete pár dlouhých chvil, a to je přece na krácení dlouhého dne hlavní.

Mass Effect svými vyspělými rasami, prostředím, těžkými rozhodnutími, které vám dají na výběr, jak se budete chovat, špičkovým ozvučením a grafikou nebo třeba úctyhodným bojovým systémem, obstál na výbornou. Lepší kousek v žánru sci-fi RPG snad nehledejte, protože už jste ho u Mass Effectu našli. Úžasný příběh, podtrhnutý střílecí pasáží, se nenajde jen tak často, ale zde tato kombinace funguje. Mass Effect ode mě dostává plnou známku: 10 z 10.

Jeden myslel na “Mass Effect – RECENZE – Výlet ke hvězdám

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *