Minecraft – RECENZE – Kostičky, kam se podíváš
V Minecraftu na vás číhá asi dvě stě padesát způsobů, jak zabít svůj volný čas, ale především se v ní můžete parádně vyblbnout, co se kreativity týče. Asi všichni, kteří dnes hrají nějakou hru, musejí znát Minecraft, pokud jste ovšem posledních šest let strávili někde na pustém ostrově, rád vám připomenu, o čem je řeč. S touto hrou zaznamenal její jediný tvůrce obrovský úspěch, přičemž první verze mu trvala sestavit zhruba šest dní. Nechybělo málo, a Marcusu „Notchovi“ by všichni přičítali úspěch pouze jemu, on se však rozhodl přibrat nové lidi, díky čemuž se brzy objevily nové, originálnější verze hry Minecraft. V podstatě se v ní vše točí kolem přežívání v docela pusté divočině, kdy máte ze začátku k dispozici jen své holé ruce a um, s jakým poté vyrábíte předměty. Navíc celý svět oplývá krásnou stylistikou kostiček, z nichž je složen, takže nic (ani slunce), zde nemá tvar kruhu. Nejdříve se pouštíte do menších výzev, jako třeba postavit si přístřeší ve skále, po nějaké době ale zkoušíte stále nové věci, kupříkladu zbudovat obrovský hrad s opevněním. První alpha verzi Minecraftu hráči otestovali roku 2009, a od té doby prošel obrovskými změnami hratelnosti hry.
Na začátku si volíte ze tří možností, jak hru hrát – můžete spustit klasický survival mód, jenž hraje většina z nás, nebo okusit stavění bez omezení v creativu, či jít do výzvy hardcore modu. V tom pokud umřete, musíte začít novou hru – máte tedy jen jeden život. A když mluvíme o survivalu, nikoho nejspíš nepřekvapí, že to, proti čemu zde bojujeme, nejsou pestrobarevní motýlci, ale shnilé zombie, kostlivci, nebo ohavní, vybuchující creepeři. Ti všichni ale ze svých doupat vylézají teprve až v noci, takže dostanete poměrně hodně času k nalezení vhodného úkrytu.
Začínáte prakticky od píky, s prázdným inventářem a holýma rukama. Jediná vaše šance na přežití spočívá jen ve vaší šikovnosti. Snad každý nejprve pokácí pár stromů, načež se vydává s nově vyrobeným krumpáčem kutat skálu, aby se v ní mohl na noc ukrýt. Tohle sice vypadá dost lineárně, výsledně se však postup hrou různých hráčů úplně liší. Minecraft se totiž řadí mezi hry žánru sandbox, kde si v otevřeném světě můžete dělat prakticky cokoli. Hraní po uplynutí první noci se tedy zásadně liší, protože někdo přece půjde těžit do podzemí, a jiný člověk se rozhodne natěžit si další zásoby, aby pak postavil plnohodnotnější dům. Meze fantazie se přitom vůbec nekladou, a jestli proto chcete, postavte třeba obytnou sochu Svobody. Nikdo vám v tom nebude bránit. K těmto hříčkám se stavěním bych však doporučoval spíš creative mód, který vám dává k duhu neomezené množství jakýchkoli surovin.
Kdo zbožňuje hry s příběhem, aťsi radši zahraje nějakou adventuru, v Minecraftu totiž na nic takového nenarazíte ani omylem. Možná, že to k sandboxovým hrám tak nějak patří, ale tuhle hru z toho fakt vynechme. Příběh by tu spíš škodil, takže je v důsledku lepší, když ho postrádá. Jediný cíl vaší poutě snad nekonečně velkým světem se nachází kdesi v neurčitu, nebo spíš v záplavě obrovské hory věcí, které můžete dělat. A tady se znovu cesty hráčů poněkud rozchází. Já osobně bych se zaměřil asi právě na stavění co možná nejbizarnějších staveb, ostatní však třeba budou prozkoumávat rozlehlé biomy (herní regiony, lišící se krajinou) nebo se zavrtají do podzemí, aby našli co nejvíc diamantů. Jedna možnost vás pobídne taky k tomu, abyste se pomocí tajemného portálu teleportovali do Netheru, peklu podobnému světu, v němž řádí zmutované příšery a létající obludy. Tam jsou k získání velmi vzácné suroviny nebo předměty. Další možností na hraní vidím rovněž otevření portálu do super-záhadného světa, v němž poletuje obrovský drak, jehož třeba zabít. A když zůstaneme u craftění (vyrábění věcí kombinováním surovin), brzy vytvoříme stůl potřebný k vyrábění lektvarů a díky nespočtu fanouškovských návodů si namícháme potřebný lektvar. Ty nám mohou zastavit hladovění, přidat sílu, očarovat meč, nebo dát postavičce imunutu proti příšerám. Srdečně se vám omlouvám, pokud jsem ještě na nějakou možnost, jak hrát, zapomněl, ale toho je prostě tolik, že ve hře s klidem utopíte sto hodin, aniž byste přišli na všechny způsoby. Zde tedy platí zlaté pravidlo, že si to všechno musíte vyzkoušet sami.
Jediné, co se mi trochu na hře příčí, tak grafika mohla po tolika updatech malinko změnit vizáž. Aspoň trochu. Ale zase tvůrcům nezazlívám, že chtěli hře udržet osobitý kostičkový styl, což se jim po více než pěti letech vývoje povedlo na výbornou. Navíc si můžete v případě libosti nainstalovat jakýkoli z mnoha texture packů (balíčku s texturami), jež změní grafiku od základů. Disponujete-li silnějším počítačem, na internetu se dá stáhnout i mód, značně vylepšující grafickou stránku hru. Přidává úžasné stíny a stáhnout si ho můžete zde: Unbelievable Shaders
Ani na adresu zvuku se v této recenzi nesnese má zloba. Dost možná se jedná o to nejlepší, co kdy u her zaslechnete. Soundtrack totiž ve vhodných chvílích skvěle potrhuje napjatou atmosféru.
VERDIKT:
Děti minulé doby s nadšením skládali LEGO, a ty dnešní raději sedí u počítače a hrají Minecraft. Není to však záležitost čistě pro děti, tuto hru totiž paří hlavně dospělí. Svým vzhledem by mohla navozovat dojem nenáročné hříčky, ovšem za jednoduchými mechanismy se skrývají hodiny hardcore hraní. Koho už pomalu unavují lineární hry, hrábněte po tomhle, u Minecraftu se budete skvěle bavit. Za tu cenu vám vydrží klidně na tisíc hodin znovuhratelnosti. A komu vadí ošklivá grafika, ať se jde bodnout, tohle přece neznamená to hlavní, na co hledíme. Důležitější mi připadá, jak se hra hraje, než vypadá, avšak to je znovu záležitost každého z nás. Minecraft člověka zaměstná alespoň na sto hodin nepřetržitého hraní, což sandbox hry zaznamenávají s úspěchem.
8 z 10.