The Inpatient – ZAJÍMAVOSTI – Jak na VR hororovky?

Že si Sony vzala pod křídla VR hororovku s názvem The Inpatient již víme dlouho, ale jejího vydání jsme se dočkali až počátkem letošního roku. A vše nasvědčuje tomu, že se to moc nepovedlo. Studio Supermassive Games se sice snažilo a očekávání byla veliká, (Mají za sebou přeci Until Dawn.) ale VR je úplně jiná liga a jak se čím dál více ukazuje, máme se ještě hodně co učit. 3D herní průmysl má za sebou desítky let vývoje a oproti tomu jsou VR hry ještě v počátcích.

The Inpatient je situována do prostředí sanatoria Blackwood a je tak prequelem k samotnému Until Dawn, což je hra postavena na příběhu a rozhodně ne na hratelnosti jako takové. A přesně to můžeme očekávat i od The Inpatient. Bohužel tak vyvstal problém, spojení příběhové hry a VR nejde moc dohromady. VR se má prožívat, ne jenom procházet a užívat si audiovizuální příběh.

Prostředí sanatoria sice dovede navodit skvělou atmosféru, ale Outlast nasadil laťku velmi vysoko. Ano, Outlast sice není VR hra, ale i tak se z hlediska grafiky neradi posouváme dozadu a The Inpatient není zrovna hrou, která by svou grafikou oslňovala, spíše naopak.

Ve výsledku se tak dostáváme k filozoficko-herní otázce, jak udělat VR horor? The Inpatient dohrajete přibližně za 2 hodinky a opakované hraní moc fungovat nebude. Základem jsou totiž, jako ve většině hororů, lekací scény a pokud hru hrajete po druhé, tak už víte kdy přijdou a kouzlo se vytrácí. U Until Down fungovalo opakované hraní skvěle, ale zde to prostě nefunguje. Dostáváme se tak k otázce jak vytvořit VR hororovou hru bez lekacích scén? Z filmového prostředí již víme, že to udělat lze. Máte tu přece hromadu psychologických hororů, které vám v hlavně vrtají týdny po shlédnutí a nevyvolávají příliš příjemné pocity. Měli by se tak tímto směrem ubírat i hororové VR hry?

The Inpatient je tak spíše jednorázovým zážitkem, kde sice ovlivňujete příběh, ale není natolik propracovaný, aby dokázal jít více do hloubky a vymanit se tak z označení klasické lekací hororovky.