Máte víkend, ne dovolenou: 3 výborné hry, kterým krátká stopáž prospívá

Nejlepší krátké hry nepůsobí jako ořezané velké projekty. Ve všech třech případech krátká délka podporuje hlavní nápad: mrknutí posouvá vzpomínky, střílečka rychle střídá mechaniky a logická adventura postupně kombinuje známá pravidla do náročnějších hádanek.

Before Your Eyes nedovolí zadržet čas

V příběhové adventuře Before Your Eyes na PC zaznamenává webkamera mrkání; ve vybraných chvílích pak hra přeskočí do další vzpomínky, často právě ve chvíli, kdy byste chtěli zůstat. Z obyčejného reflexu se stává pravidlo vyprávění: hezký okamžik nekončí stiskem tlačítka, ale reflexem, kterému nelze donekonečna vzdorovat.

Postava na lodi se symbolem oka ve hře Before Your Eyes
Ve Before Your Eyes může obyčejné mrknutí ukončit vzpomínku dřív, než jste připraveni.

Zhruba dvě hodiny proto nejsou chudou náhražkou delšího příběhu. Pomáhají vytvořit dojem života, který utíká rychleji, než jej člověk stačí pochopit. V desetihodinovém příběhu by se stejný způsob ovládání mohl proměnit v únavný trik; tady má každé zavření očí ještě váhu.

Titanfall 2 odkládá skvělé nápady dřív, než se okoukají

Kampaň Titanfallu 2 střídá přestřelky, běh po stěnách, plošinovkové pasáže a souboje obřích robotů. Nejodvážnější úroveň dovolí okamžitě přepínat mezi dvěma časovými obdobími; hráč tuto možnost využívá při průzkumu i v boji. Po jediné misi hra mechaniku odloží.

Pilot a titán BT kráčejí krajinou ve hře Titanfall 2
Titanfall 2 střídá pěší akci, akrobacii i souboje obřích robotů bez zbytečné výplně.

Kampaň vznikala ze samostatných prototypů, které vývojáři ve studiu označovali jako „action blocks“, a Respawn z nich sestavil rychlý sled odlišných situací. Mechaniku cestování časem tvůrci záměrně udrželi krátkou, ačkoli část týmu zvažovala její rozšíření do větší části hry. Celá kampaň zabere šest až sedm hodin a střílečka téměř nestihne opakovat vlastní triky.

Cocoon skončí dřív, než se z úžasu stane rutina

V Cocoonu je každý svět uzavřený v kouli. Hráč ji nosí na zádech, používá jako nástroj, vstupuje do ní a později skládá jeden svět do druhého. Hra pravidla nevysvětluje výslovně; hráč na ně přichází při manipulaci s prostředím.

Postava nese kouli k mechanismu ve hře Cocoon
Cocoon vrství nové významy koulí a prostředí, aniž by pravidla vysvětloval textem.

Během zhruba šesti hodin se prosté přenášení koulí rozvine v rébusy, při nichž je potřeba držet v hlavě několik vnořených prostorů. Poslední hlavolamy využívají nejsložitější kombinace, titulky však přijdou dřív, než se z objevování pravidel stane rutina.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *